Výdechy vlka

7. května 2013 v 8:41 | Jaen |  Výkřiky z duše
Útržky z přednášky Antropologie. Aspoň k něčemu jsou přednášky dobré..



Sny byly zmáčené slzami.
Dotek ruky už jenom raní.
Bývala rána, kdy bylo teplo.
Teď už je jenom zima.

* * *

Běh od sebe jsme konečně zvládli.
To byla dálka! A ten čas!
Nic už mě nebolí, jen píchání v boku.
Puchýře, svaly, mozoly.
A taky srdce.

* * *

Ze strachu vyrostly strážní věže.
Každou chvíli v nás bijí zvony.
Co to zas ztrácím? Co tu už není?
Nechávám stále otevřené brány.

* * *

S ohněm přišlo najednou teplo.
Hořící dřevo tolik voní!
Opět v něm cítím, co tu není
I to, co by tu být nemělo

* * *

Odešla mi vzpomínka
A jsem ráda.
Konečně zase sama.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama