Příběhy za mlhou

Nostalgické zopakování

20. dubna 2017 v 20:23 | Jaen
Kdysi jsem napsala dvě básně, do kterých jsem dala strašně moc. Rok 2013 mi dal vlastně celkově strašně moc. A protože se některé věci koloběhem vrací, je čas si zopakovat i některé básně.

Láska

14. března 2016 v 13:49 | Jaen
Maličký, to víš, že občas bude pláč
A občas se i kámen ustrne
Ale i přes ten dešťový mrak
tě stejně budou milovat
Maličký, občas bude i smích
A tanec sněhu v závějích
Ale i přes ty břišní křeče
tě budou milovat stále stejně
Maličký, občas bude i bolest
A v ní trocha špatných nálad
Ale i přes ten pochybný stav
vždy - vždy! - tě budou milovat

Možná se už nikdy nevrátíš

11. ledna 2016 v 0:47 | Jaen
Trochu mořská.

Střípek 1: První tanec

8. prosince 2015 v 17:36 | Jaen
Série střípků, které se přikradly s přikrádající se zimou.

A pořád si věřím na lásku

29. června 2015 v 18:49 | Jaen
A pořád si věřím na lásku. (Představte si monolog kohokoliv chcete.)

Vlčice mezi Ohněm a Vzduchem

4. září 2014 v 18:02 | Jaen
Inspirace Taroty. Mám "stejskací období" - úpěnlivou nostalgii po okamžicích, které jsou dávno pryč. Po nejrůznějších osobách, které tady kdysi byly - a teď jsou mimo dosah. Je to jako film - nejrozmanitější okamžiky s nejrůznějšími osobami. Jako leporelo - jehož obrázky spolu nesouvisí, jen mají společnou jednu věc - ten papír, na který jsou vytištěné..

Kytice vlčích máků

26. května 2014 v 9:07 | Jaen
Snažili jste se někdy někomu donést kytici vlčích máků? Pokud ne, myslím, že není těžké domyslet se, jak taková kytice v konečném výsledků vypadá..

Kočičí intermezzo

21. května 2014 v 21:37 | Jaen
Je to chlupatý! Chlupatý!
A lepí se mi to na paty!

Těch pár slov to nezmění

11. května 2014 v 21:45 | Jaen
Parafráze názvu od Rael. Tuším.

Zvláštní setkání

29. dubna 2014 v 21:32 | Jaen
Jedním setkáním se Něco stane
Chvilka napětí, chvilka zázraků
Průzračná obloha mezi mraky
Jsme tak křehcí
Ale i když se rozbíjíme
Někdo se nás snaží slepit zpátky
A hlavně ujištění! že je někdo tady
A u tebe je pořád všechno stejné
Nebo aspoň tak, jak bylo
A nedá se to přehlédnout

Řekni mi..

22. února 2014 v 22:07 | Jaen
Je v tom..Něco.

Měsíční zavytí

5. února 2014 v 19:59 | Jaen
A tak tu sedíš. A díváš se do nebe.
Bojíš se. Já se bojím o tebe.
Skoro nedýcháš, zavíráš oči.
Mám pocit, že se všechno točí.
Kdysi dávno, jako malé děti,
jsme se učily poslouchat.
Teď hledíme na sebe a vyjeme.
Tak se to musí. Vykřičet do světa.
Strach. Vina. A taky Radost života.

U Korzára

8. listopadu 2013 v 20:37 | Jaen
Ne, nebyla jsem v hospodě. Jen jsem kolem ní projížděla. A vybavil se mi Remy.

Vlakem podzimní krajinou

5. října 2013 v 17:10 | Jaen
U nás na severu už se tak barví listí!
Utíkáš po lese a vše je jako kdysi:
malé dítě sbírá náruč kaštanů
a vlaštovky jsou už dávno v cíli
Cesta mi ubíhá, otvírám oči - -
Vše je v normálu, Země se točí

* * *

České dráhy opět meškaly
Jim to tak klidně prochází!
Já meškala jednou - od té doby
nemůžu svůj život dostihnout

Setkání

7. srpna 2013 v 20:10 | Jaen
Zítra "volno". Pak poslední dva dny na hradě. Pak čtyři dny "volna". A pak znovu hrad. Nikdy nekončící kolotoč.

Modlitba k ohni

21. května 2013 v 20:41 | Jaen
Vůbec jsem nevěděla, jak mi chyběl oheň..

Srdce až budem' mít plné prachu

3. května 2013 v 8:46 | Jaen
Opět jsem si pustila někoho až moc blízko k tělu. Poslední dobou mě strašně děsí, že na někom visím. Ale jsem ráda, že to ví. Jestli mi podkopne nohy, aspoň budu vědět, že to udělal vědomě - a že já zas byla jenom naivní. Jako vždycky.

Zašedly poslední vzpomínky v kožichu

29. dubna 2013 v 8:21 | Jaen
Zašedly poslední vzpomínky v kožichu

Zrada

3. dubna 2013 v 21:57 | Jaen
Dlouho jsem se necítila tak volná jako včera, kdy jsem se smála sama sobě..(a taky poníkovi)..

(bez názvu)

2. dubna 2013 v 22:29 | Jaen
Pořád ta šílená
Zahnaná do kouta
Častokrát mlčící
Pořád tak sama

Častokrát tráva
Pod mýma nohama
Častokrát dravá
Se svýma chybama

Podej mi ruku, příteli
Vítr si hraje ve vlasech
A pěje písně o dávných časech
Bojím se, příteli
Je plný popela

Častokrát na zcestí
Procházím sama
Tlukoucí srdce
Ať už jsem doma

Co se změnilo, můj dávný příteli?
Jsem pořád naivní, jsem pořád malá
Miluju soumraky, soumraky duše
Hvězdy se objeví, ukáží cestu
Miluju vítr, miluju déšť
Naslouchám vytí, nesnáším zášť

Pořád se toulám, pořád jsem pryč
Zas jsem se ztratila, nemám ten klíč
Naslouchám rackům, poslouchám moře
Tančím si na louce, válím se v trávě

Po nocích vyju, po nocích bdím,
Po nocích hledám, kde je můj cíl
Modlím se k Luně, nevím, kam jít

Řekni mi, příteli, co se tak změnilo, když vše zůstalo..
 
 

Reklama