Výkřiky z duše

Velké okamžiky

14. září 2016 v 15:59 | Jaen
Fascinuje mě, jak se dají některé významné události vnímat jako přirozené, až "obyčejné"..

Kořeny

25. července 2016 v 16:50 | Jaen
Ten název na to nesedí. Trochu nostalgické, trochu..však vy víte, co to ve vás vyvolá.

Zavytí pro Sestru

13. dubna 2016 v 17:49 | Jaen
Ona ví.

Flow

27. listopadu 2015 v 22:36 | Jaen
Dějí se změny, kterým jsem sama vyšla vstříc. Vlastně jsem si je asi sama přivolala. A víte, přestože je to všechno jiné a cizí a náročné - přesně tady mám být.

Abys už nikdy nechtěl křídla

8. září 2015 v 0:41 | Jaen
Abys už nikdy nechtěl křídla

Cesta na Západ

7. srpna 2015 v 17:46 | Jaen
Trocha inspirace.

Porcelán

24. července 2015 v 22:24 | Jaen
Zase se tříštíš, tříštíš do všech stran

Náruč plná kamení

11. července 2015 v 21:45 | Jaen
Tahám náruč plnou kamení
A snažím se vylézt nahoru

Hořká vzpomínka

8. července 2015 v 23:12 | Jaen
Protože.

Večerní

14. června 2015 v 22:55 | Jaen
...

Labutě

4. května 2015 v 21:28 | Jaen
Něco "optimistického", když nám začal ten květen..

Radost

2. března 2015 v 19:23 | Jaen
Dnes jsem si vzpomněla na citát, který jsem nedávno četla: "At the end of the day, your feet should be dirty, your hair should be messy and your eyes sparkling." Vystihlo to celé mé dopoledne.

Vypsání

1. ledna 2015 v 18:21 | Jaen
Trocha tvorby z listopadu a prosince..Zaklapla kniha. Nová kapitola.

Zmatená

27. listopadu 2014 v 20:03 | Jaen
Občas tak trochu hledáš Něco,
co se dávno ztratilo
Už ani nevoláš jménem
Vše splynulo v abstraktnu
Ani moc nevím, co se stalo
Jestli to tu někdy bylo
Jestli je to vlastně pryč
Nebo já
Nebo ty

Dno

4. listopadu 2014 v 21:18 | Jaen
Tak trochu to padá na dno

Rány

2. listopadu 2014 v 7:54 | Jaen
A tak si kloveš, kloveš do svých ran

Bez konce

18. října 2014 v 18:18 | Jaen
Nadpisy mi nikdy nešly. Včera jsem zvládla úspěšně svou největší podzimní Výzvu (a ne, nebylo to vstát o půl 5 ráno), doteď mi přijde, že to byl jen sen, nebýt té spousty fotografií, nevěřila bych, že jsem to skutečně zvládla. Tohle bylo napsáno, když jsem seděla ve vestibulu katedry romanistiky a dívala se na stmívající se parčík/dvorek, v jehož středu stála nasvícená fontána, takže to vypadalo, že z ní dopadá zlatá voda, a stromy se začínaly zbarvovat podzimem..

Podzimní ticho

8. října 2014 v 20:02 | Jaen
Nenudím se, opravdu. To, že nejsem schopná fungovat, neznamená, že se o to nesnažím. Nebo že bych si mohla vůbec dovolit nefungovat.

Střípky

29. září 2014 v 13:49 | Jaen
Další krok k "umět se o sebe postarat" splněn. Wow.

Uvnitř

23. září 2014 v 22:40 | Jaen
Už mám svůj pracovní e-mail. Proškrtávám si rozvrh, protože v sezení ve škole tento rok nevidím smysl. Práce na bakalářce a diplomce - klidně. Přednášky - prosím, ne..A není to tím, že by mě to tak nebavilo, spíš..stárnu.
 
 

Reklama