Z jednoho vlčího života

Pohádka

15. června 2017 v 21:28 | Jaen
Protože si zpytuju duši (ani se nedá říct svědomí) nad pro mě hodně bolestivou knihou o rodičovství (a to jsem teprve na jejím začátku - možná právě proto), byla jsem donucena se pozastavit nad otázkou: Proč jsem chtěla dítě? Dlouho jsem na ni nemohla najít uspokojivou odpověď, u které bych cítila, že je skutečně pravdivá, ale dneska ke mně přišla sama. Proč?

Náhled do psychiky matky..

26. prosince 2016 v 15:02 | Jaen
Myslím, že více než článek o tom, jak jsem se cítila a cítím jako novopečená matka, přiblíží mé psychické rozpoložení knihy, které jsem po porodu četla (a to v tomto pořadí):

Červenec, srpen, září

3. října 2016 v 15:58 | Jaen
Asi poslední shrnutí, protože si myslím, že od poloviny října už tolik nejrůznějších aktivit nebude..

Čas velryby

1. září 2016 v 18:05 | Jaen
Zní to jako poetický název knihy, ale ve skutečnosti je to období, kdy se skoro batolíte a máte pocit, že se vám břicho roztáhlo do maximální velikosti, protože se vás okolí začíná ptát "kdy to bude" - a tváří se překvapeně, když jim neodpovíte, že už příští týden. Je povzbuzující, že se stále do nějakého oblečení vlezete, i když se použitelná hromádka rychle zmenšuje.

Duben, květen, červen

12. července 2016 v 17:08 | Jaen
Řekla bych, že jedno z posledních shrnutí, co jsem v tomto období dělala..

A občas tepe černý jed

18. května 2016 v 17:13 | Jaen
Prolistovávala jsem si diář od začátku roku a nestačím se divit, kam se život ubral..

Prosinec, leden, únor, březen

6. dubna 2016 v 15:51 | Jaen
...protože člověk zapomíná strašně, strašně rychle..

A tak jde rok

22. ledna 2016 v 20:21 | Jaen
Mám se ráda. Snažím se obklopovat věcmi, které mě upoutají a alespoň trochu rozzáří můj den - barevné kapesníky i kapesníky se sobíky, berušky, kam se podíváš, plyšáci. Obklopuji se vůněmi, které mi něco připomínají. Jsem na sebe hodná a místo další seberozvojové literatury jsem konečně začala číst Adultery od Coelha. Pořídila jsem si Multisport kartu, abych mohla chodit cvičit a konečně se šla vyhřát do sauny, po které mé tělo křičí. Ujasňuji si, jestli práce, kterou dělám, je jen přechodový stav, nebo jestli se v ní chci vyvíjet dál.
Probudila jsem znovu svůj dětský sen napsat knihu a čekám na osvícení o tématu, které bych konečně dotáhla do konce. Do poslední stránky. Do poslední tečky.
Snažím se poslouchat volání dálek. Byla jsem v Bretani a čeká mě Mexico. Vím, že mě čeká Peru - ještě nevím kdy, ale čeká na mě. Nebo já na něj.
Mám skvělého muže, který mě podporuje a je ochoten se mnou růst. Zvládl se mnou bleskovou přípravu na státnice a ustál to. I já jsem to ustála a mám to za sebou. Musím říct, že takový výsledek jsem po cca desetidenním učení po večerech, kdy jsem nad tím usínala, nečekala. Věci se dějí, jak se mají dít. Občas je třeba dělat tečky a dotahovat věci do konce.

Zakořenění

18. prosince 2015 v 13:51 | Jaen
Dějí se změny. A přestože jsem (opět) změnila město, bydlení (ale ponechala svou část výzdoby + přidala lákadla na cestování - mapy) a náplň svého času (práci na plný úvazek), největší změna se nakonec odehrála uvnitř mě.

Září, říjen a listopad (podzim)

28. listopadu 2015 v 14:53 | Jaen
Vzhledem k tomu, že se toho stalo tolik, že jsem to nestíhala zapisovat, tak shrnutí za celý podzim:

Červenec a srpen

1. září 2015 v 21:39 | Jaen
Dva měsíce, které se poděly...nevím kam.

Já pojedu na Západ a ty na Východ a sejdeme se uprostřed

6. srpna 2015 v 18:07 | Jaen
Ten nadpis k tomu nesedí, jen mě to napadlo, když jsem rozevřela nový článek. Protože spousta lidí jde na opačnou stranu než já. Nebo já mířím jinam. Vlkví. Ale vím, že se s nimi někde uprostřed zase sejdu, i když všichni ujdeme dlouhou cestu. Mám pocit, že celé prázdniny jenom píšu, tak si to konečně musím užít "u sebe". Nepsala jsem ani do deníku, tak přišel čas, abych se trochu rozepsala tady.

Květen a červen

2. července 2015 v 8:12 | Jaen
Kraťoulinké dva měsíce, ani nevím, kam se poděly..

Pocit...(2.díl)

9. června 2015 v 15:16 | Jaen
Takový ten pocit...

Pocit...

20. května 2015 v 22:59 | Jaen
Ten pocit...

Březen a duben

26. dubna 2015 v 19:15 | Jaen
Vím, že konec dubna je ještě docela daleko, ale už teď jsem musela použít diář, abych si vzpomněla, co se vůbec událo, protože mi přijde, že březen byl tak před půl rokem, takže zbytek věcí raději dopíšu v průběhu..

Pevná zeď

18. dubna 2015 v 22:04 | Jaen
Terapeutkou sama sobě. Kdyby vás zajímaly mé postřehy z poslední doby:

Leden a únor

27. února 2015 v 17:30 | Jaen
Dlouho jsem tu nepsala, ale svůj přehled, co jsem teď dva měsíce dělala, si neodpustím..

Mezera Mezera Mezera

20. ledna 2015 v 20:52 | Jaen
Pokud si píšete deník, pište si ho pořádně. Nikdy nevíte, který den si budete potřebovat za pár let oživit. A až si budete myslet, že jste nad věcí, tak se rozbrečíte jak malé dítě, které si myslí, že se ztratilo, a přitom má hned vedle sebe mámu. Napětí, Napětí, Vypětí. Na některé etapy života by mělo fungovat tlačítko STOP. Zastavit okolnosti a řešit skutečně jen jednu věc. Deset najednou nezvládne ani žena. Priority. Koukat se na cestu, ať se zas neztratíme (i když tentokrát by to bylo v úplně jiné pustině). Svazování neexistujícím časem. Asi je čas začít jet nonstop. Už jen měsíc..to už člověk stejně neovlivní. Teď.

Listopad a prosinec

31. prosince 2014 v 15:27 | Jaen
Prosinec tak nějak proletěl kolem mě bez zastavení, ani jsem nestihla zaregistrovat, že už se nám přehoupává do ledna..Tak všechno nejlepší, drazí..
 
 

Reklama